Víte, že každoročně je třetí únorová neděle Mezinárodním dnem velryb? Těchto vzácných savců nám v přírodě neustále ubývá. Proto si tento den připomínáme, jak je důležité tyto vzácné savce chránit před lidským působením, zásahy do jejich přirozeného prostředí a jejich lovem pro maso, tuk nebo kůži.
Společně pomáháme
Společně s vámi podporujeme neziskovou organizaci Justice for Nature z.s. a jejich projekt Blue Patrol.
V rámci Organikku spolupracujeme a rádi podporujeme projekt Blue Life a program Oko oceánu, který spadá do ochrany oceánů a velryb. V rámci projektu Blue patrol bylo vybudováno v Kostarice oceánské centrum a posádka lodi Sparťan monitoruje mořské savce keporkaky dlouhoploutvé v zálivu Santa Elena.
Hlavním cílem je ochrana reprodukční zóny keporkaků dlouhoploutvých před průmyslovým využíváním. Součástí této mise je též odhalování ilegálních aktivit, zejména nezákonného rybolovu a pytláctví v chráněném území NP Santa Rosa a jeho okolí, či čištění pláží od vyplavených plastových odpadků.
Práce členů posádky Oko oceánu je tvrdá, náročná a nebezpečná, ale má smysl, a proto jsme rádi, že společně s vámi můžeme podpořit jejich další činnost. Svým nákupem na Organikku podporujete nejen snižování spotřeby plastů, ale také neohrožený tým Oko oceánu, protože 5% z každé objednávky posíláme na transparentní účet organizace Justice for Nature.
Pár informací o problematice ochrany velryb
Velryby jsou ohrožovány především znečištěním moří a oceánů plasty, ropnými produkty a dalšími nebezpečnými látkami. Bohužel, to nejsou jediné problémy, které vedou k neustálému snižování počtů velryb ve volné přírodě.
Dále mezi ně patří změny klimatu,nedostatek potravy kvůli přehnanému rybolovu, přetrvávající komerční lov či srážky s loděmi. Velkým problémem je právě nadměrný hluk způsobený lodními šrouby či sonary, který velrybám ztěžuje orientaci.
Již 2. prosince 1946 celkem 17 tehdejších velrybářských států podepsalo ve Washingtonu Mezinárodní úmluvu o regulaci velrybářství (ICRW - International Convention for the Regulation of Whaling). Původním účelem této úmluvy bylo ochránit stávající velrybí populace před nadměrným rybolovem a zachovat možnost jejich lovu i pro budoucnost.
Na základě Úmluvy byla zřízena Mezinárodní velrybářská komise (IWC - International Whaling Commission) a přestože bylo v roce 1986 komisí vyhlášeno dočasné moratorium na komerční lov, které trvá do současnosti, jsou země, které tento zákaz obcházejí, jako Norsko a Island, které loví dosud hojné druhy velryb na základě výhrad vůči moratoriu. Skupina ochranářských států se snaží změnit dočasné moratorium komerčního lovu na trvalé, zatímco skupina velrybářských států se snaží moratorium zrušit.
V současné době probíhají obtížná jednání, která by měla najít kompromisní řešení.
Dalším státem, který loví velryby v hojném počtu je Japonsko, pod záminkou vědeckých účelů. Předpokládá se, že většina masa z těchto lovů skončí v japonských restauracích, kde je velrybí maso velice ceněno. Výjimku z lovu mají přitom pouze původní obyvatelé v některých oblastech Sibiře, Aljašky a Grónska, pro které je lov velryb tradicí a často jedinou obživou. A povolení se vztahuje jen na lov některých druhů.
Česká republika přistoupila 26. ledna 2005 k ICRW a v IWC se přidala ke skupině ochranářských států.
Do 80. let 20. století ulovili velrybáři více než 3 miliony velryb.
Jejich velmi nízká rozmnožovací schopnost, kdy samice velryb za celý život porodí v průměru pouze 7 až 10 mláďat a k tomu i snížená genetická rozmanitost populací, by mohly do budoucna znamenat, že některé druhy velryb jsou odsouzeny k vymření.
Odhaduje se, že z celkového počtu 250 000 plejtváků obrovských do současnosti zbylo již jen něco přes 10 000 kusů.
Několik zajímavostí o velrybách
- Běžně dosahují délky kolem 20−27 m (nejdelší ověřená délka byla 29,9 m) a váhy 72−135 tun, takže je nejtěžším žijícím živočichem a jedním z největších živočichů všech dob.
- Vůbec největší velrybou a zároveň největším a nejtěžším živočichem všech dob je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Dosahuje délky 24-30 m a hmotnosti až 150 tun.
- Do největších hloubek (až 2000 m) se potápí vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus), k čemuž mu pomáhá spermacetový orgán umístěný v hlavě a vyplněný 1900 l spermacetu neboli vorvaňoviny. Přestože je vorvaň zhruba o polovinu menší než plejtvák obrovský, je největším ozubeným kytovcem a jeho rozměry mu stačí na třetí místo ve velikosti mezi současnými živočichy.
- Mládě velryby jižní vypije až 200 litrů mléka každý den.
- Proč se keporkak jmenuje keporkak? V češtině se jeho jméno odvozuje ze slova qipoqqaq, což v grónské inuitštině znamená skokan, protože tento kytovec i přes své rozměry často vyskakuje nad hladinu. V angličtině se keporkakovi říká humpback whale, podle jeho nápadného hrbu na zádech.
- Keporkak (Megaptera novaeangliae) je nazýván též hrboun dlouhoploutvý. Tento název lépe vystihuje morfologické znaky této velryby – má velmi dlouhé „prsní“ ploutve (mezi velrybami nejdelší) a na hlavě hrbolky velikosti asi poloviny golfového míčku. Každý z nich má vlasový váček s jedním 1-3 cm dlouhým chlupem vyrůstajícím ze středu. Hrbolky mají pravděpodobně smyslovou funkci.
- Jsou to velmi společenská zvířata a komunikují spolu pomocí zvuků. Zpívají tak hlasitě, že se navzájem slyší na dálku desítek kilometrů.
Proč by nás to mělo zajímat a měli bychom se soustředit na ochranu velryb?
Mimo to, že jsou velryby úžasná zvířata, pomáhají nám v boji proti globální klimatické krizi.
Tato obrovská a nádherná stvoření hrají na naší planetě mnohem větší roli, než jsme si ještě donedávna mysleli. Velryby jsou podle vědců “inženýři ekosystému”, což znamená, že upravují a udržují zdraví celého ekosystému, což je v jejich případě oceán.
Ač se to může zdát neuvěřitelné, proti změně klimatu nám velryby mohou pomoci svými exkrementy. Velrybí exkrementy jsou totiž velice bohaté na důležité látky, které spousta organismů potřebuje ke svému přežití. Tyto živiny využívají především mikroskopické mořské řasy, tzv. fytoplankton. Díky fotosyntéze vytváří fytoplankton přes polovinu kyslíku na naší planetě a navíc odstraňuje z atmosféry více než 40 % oxidu uhličitého.
Děkujeme, že společně s námi pomáháte a podporujete ochranu velryb.
Jakub a Libor - zakladatelé Organikku
Odkazy na použité materiály:
https://www.mzp.cz/cz/mezinarodni_umluva_o_regulaci_velrybarstvi
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lov_velryb